650 let Karlových Varů Karlovy Vary a jejich historie

Karlovy Vary, jak už název napovídá, vděčí za svůj vznik císaři Karlu IV. Ten je podle oblíbené pověsti nechal v polovině 14. století vystavět po objevení horkého pramene se zázračnou léčivou mocí.

Karlovy Vary a jejich historie

Lázeňského i stavebního rozvoje ale doznalo město v povodí řek Ohře a Teplá až ve století šestnáctém. Město díky světovému renomé lázní prosperovalo. Blahobyt však netrval dlouho. Dvě živelné pohromy v podobě požáru a povodně otřásly do té doby čilým turistickým ruchem. Další ránou byla pro Karlovy Vary Třicetiletá válka, která přinesla do města bídu a hlad a na dlouhou dobu pozastavila slibný hospodářský rozvoj. V období, kdy se tu lázeňství moc nedařilo, vznikla tradiční karlovarská řemesla jako cínařství, puškařství, jehlářství a nožířství.

Svou renesanci zažilo karlovarské lázeňství opět až v 17. století, kdy do světově proslulých lázní začali přijíždět bohatí šlechtici ze Saska, Polska a carského Ruska. Nejváženějším návštěvníkem začátku 18. století byl bezpochyby car Petr Veliký, který navštívil Karlovy Vary dokonce dvakrát.

18. století bylo pro město obdobím hojnosti. Díky přízni monarchie a návštěvám bohatých mecenášů se začaly Karlovy Vary rychle rozrůstat. Z tohoto období pochází jedna z nejvýznamnějších církevních památek - barokní chrám sv. Maří Magdaleny (1736).

Sláva Karlových Varů byla čím dál tím větší. Proto je konec 18. a začátek 19. století charakteristický především pro zahraniční klientelu. Karlovy Vary se staly významným kulturním a společenským městem. Navštívili je např. Goethe, Schiller, Beethoven, Chopin, Paganini a mnoho dalších významných osobností té doby.

Až 19. století dalo Karlovým Varům jejich současnou podobu. Vznikla většina lázeňských i církevních staveb:

  • Mlýnská kolonáda (1881)
  • Tržní kolonáda (1883)
  • Císařské lázně (1895)
  • Městské divadlo (1886)
  • pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla (1897)
  • anglikánský kostel sv. Lukáše (1887)
  • a mnoho dalších...

Rozsáhlá stavební činnost byla před l. světovou válkou završena zbudováním mezinárodního lázeňského velkohotelu Imperial (1912).

19. století nesoucí se v duchu průmyslové revoluce přineslo do Karlových Varů železnici. Ta společně s velkými úspěchy v léčbě cukrovky zabezpečila městu ještě větší návštěvnost. Za léčením i na různá vědecká, kulturní, společenská i politická shromáždění přijížděli hosté zvučných jmen: Gogol, Lizst, Freud, Barrande, Fontane, Dvořák, Marx, Brahms, a mnoho dalších.

Těsně před 1. světovou válkou byly Karlovy Vary na vrcholu. Léčilo se tu více jak 70 tisíc pacientů. Válečný konflikt výrazně zasáhl lázeňský rozvoj. Po válce už nikdy Karlovy Vary nedosáhly takové návštěvnosti jako před ní.

Po první světové válce následovaly další hospodářské pohromy jako světová krize, 2. světová válka, normalizace. Není tedy divu, že lázeňský život v Karlových Varech se téměř zastavil. Rozvoj města v 2. polovině 20. století se nesl v duchu socialistického realismu. V té době vznikly tyto a mnohé další stavby:

  • hotel Thermal (1977)
  • Vřídelní kolonáda (1975)
  • hotel Švýcarský dvůr (1971)
  • hotel Sanssouci (1970)

Po sametové revoluci (1989) začaly karlovarské lázně oprašovat svou světovou proslulost. Lázeňská léčba byla obohacena o moderní procedury, hotely i významné architektonické budovy byly zrekonstruovány a do Karlových Varů opět začali proudit lidé z celého světa.

I v 21. století mohou Karlovy Vary vděčit za svůj věhlas především svému přírodnímu bohatství - termálním pramenům, které už 650 let přináší lidem zdraví.